ATSS - PANDEMICKÝ VLAK
Anotace
Myšlenka je založena na konverzi rychlíkových vagonů, Bbdgmee 236, na pojízdnou modulární nemocnici. Hlavní výhodou je možnost rychle rozšířit kapacity nemocnic ve velkých městech, nebo umístit prvotřídní lůžkové nemocniční zázemí v odlehlých lokalitách. Popřípadě dokonce přesouvat těžce zasažené pacienty s plnou péčí na velké vzdálenosti, například mezi evropskými metropolemi.
Annotation
Idea is based on conversion of express train carriages, Bbdgmee 236, into traveling modular hospital. Main benefit is fast capacity expansion for local hospitals in large towns, or placing first class hospital beds with complex care in remote towns. Train also anables fast speed transportation for patients in severe condition up to long distances, for example between Eropean metropoles.
VÝVOJ PROJEKTU
Návrh nemocničního pandemického vlaku spočívá v možnosti rychlého a levného přesunu velkého množství pacientů z nejexponovanějších metropolí Evropy k volným kapacitám v jiných městech.
Dále umožňuje zcela autonomní provoz v odlehlých lokalitách vybavených železnicí.
V současnosti se zabývám způsoby řazení a využití různých vagonů podle potřeb a možností konkrétní situace.
Dále jsem také rozhodl pro úpravu střechy vozů kde počítám s nadvýšením o 600 mm, které ještě odpovídá průjezdné výšce dráhy.
Zde pod střechou se bude nacházet veškerá technická instalace nemocničního vybavení.
Vývody z těchto systémů budou do posuvných stěn v záhlaví lůžek, kde je také integrované veškeré přídavné vybavení a monitorovací prostředky.
Dále jsem vagony určené k přijmu/propouštění pacientů do sanit vybavil nafukovacím rukávem pro komfortní kontakt se sanitou.
Tento rukáv dále navazuje na oddělené zádveří, které umožní překládání bez snížení komfortu ostatních pacientů ve voze.
V návrhu se soustředím na sedmilůžkový vagon pro nemocnici.
Vagon je pomocí posuvných panelů v záhlaví lůžek dispozičně variabilní natolik aby se skrz něj dalo projet s celým lůžkem i s pacientem bez nutnosti překládání pacientů.
Jako velmi podstatné je zde zohledněno i využití přilehlých ploch, které poskytují lůžkovým kapacitám potřebné zázemí.
Je jím jak stan se zásobami (vyměnitelný konteiner) a vybavením případně vyšetřovací funkcí.
Stan pro příjem návštěv (modrý).
Cisterna na vodu.
Kontejner na tříděné odpady.
Parkovací kapacita pro sanitky a obsluhu.
A generátor.
V současné fázi návrhu jsem řešil nedostatek místa pro pohodlné umístění a péči o pacienty na lůžkách.
Jako řešení funkčně poněkud problematické základní šířky vagonu 2 825 mm jsem se zaměřil na možnost vagon pro použití jako nemocnici v části roztáhnout a získat tak prostor navíc okolo lůžek.
Druhým problémem který jsem řešil byl bezbariérový přístup pacientů. Respektive hladký přesun z sanitních vozů a zpět.
Po provedení rešerše jsem zjistil že moderní Karlovarské sanitky jsou již sami vybaveny elektrickým zdvihacím nosítkem které se v nich používá. A proto jsem se rozhodnul použít tentýž mechanismus i na vstupu do vozů. viz. video.
Třetí myšlenkou kterou rozvíjím je využití také plochy parkoviště přilehlého ke kolejišti jako část zázemí. Sklad materiálů, odpadů. Dočasné zázemí, vyšetřovna sloužící například jako odběrové místo při podobných situacích jakou dnes dobře známe s COVID 19.
Úvaha o umístění:
Podíval jsem se na celou oblast předmostí a okolí. A hledal místo, které nebude chybět ani překážet běžnému drážnímu provozu!
Kde bude pěší přístup ale především možnost přímého přístupu sanity přivážející a odvážející pacienty na lůžku.
Červeně jsem zaznačil oblast, která se z důvodu nepřístupnosti nehodí.
U slepé koleje na jihozápadě jsem vytipoval dvě místa.
První blíž nádražní budově uvažuji s malou úpravou parkoviště a zřízením pěšího průchodu. Který by zároveň umožnil přístup sanitě na zpevněný peron podél koleje.
Druhé místo již disponuje příjezdem pro sanitu nicméně povrch vedle vozu není zpevnění což by mohlo způsobovat problémy při přístupu, například ve špatném počasí.
Úvaha o náplni-programu:
Základem je rozšíření lůžkové kapacity. Tento vagon musí být schopný fungovat samostatně a v případě potřeby tvořit základ pro další jednotky. V dalších modulech postupně přidávám příjmovou část s vyšetřovnou pro pacienty bez potřeby hospitalizace (též schopnou fungovat samostatně). Administrativou a lékárnou. Jako poslední modul uvažuji specializovanou a intenzivní péči.
Návrh jednotky, pojízdné nemocnice.
Recykluji vagon typu Bdbmsee 236.
Koncept se zakládá na funkčním členění prostoru vozu na 5 provozních částí.
Nemocnice na kolejích, má fungovat jako rozšiřující, podpůrná kapacita místní nemocnice (v případě potřeby rozšiřitelná dalšími vagony) .
Jeho umístění jsem zvolil na slepé koleji v kontaktu se zpevněnou plochou parkoviště.
Návrh samostatné nemocniční jednotky.
S využitím kontejnerového vagonu upraveného pro funkci podvozku mobilní nemocnice.
Využití myšlenky již existujících mobilních nemocnic na nákladních automobilech.
Výhoda vagonů spočívá v možné velikosti, která přesahuje kapacitu nákladního automobilu.
V ČR se nachází jedna z nejhustších železničních sítí na světě.
Snadné rozšíření kapacity v případě potřeby přidáním dalšího vozu.
V Karlových varech je její umístění uvažováno na slepé koleji s přímím přístupem z autobusového nádraží a parkoviště před nádražím.
Návrh rezervní nemocnice. S znovuvyužitím bývalých osobních vagonů.
Náplň:
lůžková část
vyšetřovna
sklad materiálu
zázemí sester a doktorů
technické zázemí
ZMĚNA TÉMATU
V současné fázi jsem se zaměřil na promyšlení a ověření pěšího mostku přes trať. Ten v celé koncepci hraje důležitou roli jako vstupní brána do lokality nábřeží. Most zcela nově artikuluje a činí srozumitelným pěší návaznost z centra a třídy T. G. Masaryka do nově vytvářeného veřejného prostoru na předmostí. V řešené koncepci lokality zde také uvažuji se stavebními zásahy v podobě kavárny, infocentra a komunitního centra, veřejných wc atd. Jejich rozpracování bude předmětem dalších fází práce.
Pro návrh mostu byla klíčová podjezdná výška pro vlak, která také určila jeho konstrukci a způsob provedení. Most zároveň překonává mírné převýšení dvou úrovní 1000 mm na 12 m. Jako hlavní nosníky jsou navrženy dva dřevěné lepené nosníky, ke kterým jsou následně připevňovány příčně I profily které nesou mostní svršek.
V současné době rozvíjím myšlenku práce s přicházející energií do prostoru s vysokou preferencí pěší uživatelů. Nicméně nyní se snažím nově navrhované zásahy, minimalizovat a včlenit mezi již exisující využití. Zejména kurty, kuželna a divadlo. Hlavním přínosem je vytvoření pěší komunikační platformy moderující přístup uživatelů k řece. Předpokládám další rozvoj aktivit na nábřeží ať už sportovního nebo kulturního charakteru.
Snažím se o diversifikované doplnění funkcí. Pozornost jsem také věnoval využití existující morfologie i zeleně. Inspiruji se kvalitami předmostí Gessner-Brücke v Curychu.
V další fázi jsem se zaměřil na vtvoření vyrovnané plošiny v oblasti mezi Chebským mostem a viaduktem. S velkým důrazem na pěší integrace nově vzniklé lokality. K propojení do centra města má sloužit nový mostek přes trať.
Na druhou stranu směrem k řece zajišťuje plynulý přístup k vodě soustava pobytových schodišť.
Budova infocentra je uvažovaná jako nepodsklepená vybudovaná na opěrné zdi podél trati.
Kaple ukončující vizuálně třídu T. G. Masarika je v roli dominantního bjektu.
Teze:
Práce s energií přicházející 1. z centra, 2. po mostě, 3. s řekou a 4. podél řeky a její koncentrace na předmostí.
Po prvotní analýze jsem se rozhodnul vybrat si pro navrhování místo na samém začátku Chebského mostu. Zde na vrcholu náspu se setkává automobilová doprava s pěším přístupem k řece, zároveň z druhé strany probíhá trať vlaku a pěší doprava pod křižovatkou.
Stále pracuji s myšlenkou dvou hmot přimykajících se k ose mostu. Oproti prvotnímu návrhu ustupuje do pozadí úvaha o celkovém dořešení Náměstí Republiky, i když budu rád podaří-li se mi zachovat možnost navazování jeho případné dostavby na mnou navržené budovy.
Co se týče funkční náplně vidím potenciál v městském informačním centru – centru pro rozvoj města, městském muzeu, restauraci, víceúčelové kapli apod.
Důležitá myšlenka návrhu, budovy se stávají rozšířením pěších propojení k řece. Bude tedy možné se k řece dostat z podchodů skrze nové budovy. Poté podél řeky uvažuji živý parter se službami, restauracemi a relaxem.
Po návštěvě Karlových Varů, mě to táhlo k zpracovávání území okolo nadjezdu trati bezprostředně před Chebským mostem.
Mým záměrem je prověřit chování zástavby, která by respektovala osu magistrát-most-magistrát. Zároveň chci řešit složité chování celé lokality okolo „křižovatky“.
Uvažuji tak, že bych chtěl navrhovat první etapu z rozsáhlého řešení celé lokality, zahrnující nové uchopení Náměstí Republiky spolu s rozšířením blokové zástavby až k nábřeží.